Zpět na články

Sešli jsme jen z cesty, nebo jsme ji úplně ztratili?

13. 01. 2019 | Radim

Otázka, na kterou jsme se včera celý den snažili najít odpověď. Jak jsme mohli dopustit to, že ikdyž žijeme v ráji, občas si připadáme jako v pekle? Dva roky byl náš život absolutně veřejný. Otevřený a všem přístupný, jako časopis v čekárně u doktora. Těšilo nás sdílet s ostatními svůj příběh, svoje úspěchy i držkopády. Chtěli jsme, aby bylo kolem nás mnohem víc lidí, kteří vždycky budou vidět skleničku spíš téměř plnou, než poloprázdnou. 


Každý jednotlivý člověk, kterému se od startu daří a přijde s něčím novým, co ve světě ještě není, dřív nebo později začne pociťovat, že už není vše, jak by si přál… A my jsme toho velkým příkladem. “Sešli jsme z cesty?”


Byla doba, kdy jsme měli pocit, že se nám to s takovým přístupem daří, že předáváme dál svou radost, naději a víru v to, že všechno jde. Naší mantrou bylo hledání toho dobrého v lidech a eliminování všeho negativního. Protože ne nadarmo se říká: “ukaž mi lidi okolo tebe a já ti řeknu, jaký jsi.” Jak se k čertu mohlo tohle všechno vytratit?! 


Veřejnosti otevřený život s sebou přináší i kritiku. Kritiku od kohokoliv a v podstatě za všechno. Za to, že jíš maso a nežiješ ze vzduchu a mořské pěny, za to, že máš divný oblečení, za to, že jsi moc hubený, ale i tlustý, za to, že máš důvod se smát každý den, protože to normální lidi nedělají, za to, že chceš někde pomáhat, a hlavně za to, že chceš svoje štěstí a inspiraci sdílet. Z otevřenosti se najednou stalo neustálé řešení každého slova, které napíšeš, aby na něm nemohl nikdo najít nic, za co by tě mohl sejmout. Žijeme v ráji klidný život a přitom máme v počítači složku s názvem “výhružky a nenávist”, kde je uloženo a vyfoceno, kdo nám kdy jakou výhružku napsal, kdyby se doopravdy něco stalo. Některé jsou neškodné, ale z jiných se nám dělá špatně jenom při vzpomínce na ně. V určitém okamžiku toho bylo už tolik, že jsme vše, co pro nás citově hodně znamenalo, jednoduše vyřadili z veřejného života. Proto, aby nám to nikdo nemohl vzít, pošpinit a zadupat. 




Charita, děti, radost

Velkým příkladem toho jsou “naše” děti ze Seraya. Svého času jsme se mohli věnovat 96 dětem z jedné z nejchudších oblastí Bali. Trvalo pěkně dlouhou dobu si vybudovat respekt a důvěru rodičů, aby nám svoje děti svěřili a my je mohli něčemu naučit. Po roce a půl jsme se toho vzdali. Nemohli jsme všechno táhnout jen ze svých peněz a proto jsme potřebovali dávat světu vědět, co děláme a proč, aby se s pomocí mohli připojit i ostatní. Udělali jsme při naší cestě do ČR charitativní přednášku a ze zisku společně i s Vámi pomáhali, kde se dá. Spolu se stěhováky, kteří chtěli, jsme děti učili kolektivní spolupráci, základy angličtiny a ekologie, ale i jak si čistit zuby. Díky vám, kteří jste se do toho s námi zapojili i koupí obyčejného mýdla, kartáčku či pasty, se během té doby snížily problémy s bakteriálními nemocemi způsobených v podstatě nulovou hygienou. Naše nedělní odpoledne s dětmi pro nás hodně znamenaly. Neuvěřitelně nás obohacovaly a nutily nás přistupovat k životu s pokorou a úctou. Když ti dítě řekne, že děkuje za panenku, ale raději by si prosím vzalo kostku mýdla, stydíš se za sebe a svoje potřeby ještě hodně dlouho. Každé setkání s nimi nás dokonale rozebralo a naplňovalo zároveň. S naší pomocí ale ruku v ruce přišla i nenávist a krtitika. Spousta nás obviňovala z toho, že si na nich stavíme reklamu. Jiní zneužili naše jméno, aby se k dětem vetřeli a dostali na Bali zadarmo nocleh a jídlo díky tomu, že tamním lidem v komunitním centru řekli, že je posíláme my a že budou učit děti vařit. Ale bylo tu i opovržení od jiných lidí tehdy žijících na Bali za to, že jsme dětem koupili žabky, které jsou z plastu, že “nehodlají uklízet ze své pláže vyhozené žabky od dětí, které si toho neváží”. 


A tak jsme jakékoli naše snahy přestali sdílet veřejně, pokračovali dál sami a dokázali přimět jednu charitu, aby i těm nejmladším dětem poslala učitele a děti se staly součástí charitativního programu. Australská charita “Carolia Charity” se po našem tlaku a pomoci více zapojila do vzdělání všech dětí z těch nejchudších rodin. Dnes dokonce už mají nové skleníky, kde se učí pěstovat zeleninu, nové učebny, kde se učí o ekologii a počítačovou učebnu, kde se připravují na postup do dalších škol. A my jsme šťastní, že jsme to dokázali. Nikdy jsme Vám to vlastně neřekli a ani teď se takovým úspěchem nechceme chlubit. Přijde nám to jako samozřejmost pomáhat těm, co pomoc potřebují.


Když sdílíme s ostatními něco, co pro nás hodně znamená, stačí jeden odporný komentář, který zadupe veškerou naši radost a vytvoří v nás akorát pochybnosti, proč to vlastně vůbec děláme, vždyť jakákoliv snaha o něco dobrého je zbytečná. A tak jsme kousek sebe pohřbili a zamkli na několik západů, aby na naše vzpomínky, lásku a děti nikdo nemohl už plivat. V dnešní době se i o ty naše nejmenší děti stará charita a my věříme, že z nich vyroste nová generace Bali, generace lidí s větším rozhledem a vůlí neopakovat chyby svých rodičů vůči přírodě.



___________________________________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________________________________

Právě probíhá náš poslední charitativní projekt na pomoc Gedemu - náš ebook - VÍCE INFORMACÍ ZDE (rozklikněte)

NÁKUPEM NAŠEHO EBOOKU ZA 49,- KČ PŘISPĚJETE NA ŠKOLNÉ, ZDRAVOTNÍ POMŮCKY A DALŠÍ OPERACE GEDEMU

Zakoupit náš ebook můžete pomocí odkazu ZDE       *** https://stehujemesenabali.cz/kniha/ ***
___________________________________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________________________________



Naše dovolené

Asi víte, že jsme nikdy nebyli žádní hoteliéři, nevlastnili jsme nikdy restauraci, kavárnu, nic kde bychom měli nějaké hosty. Měli jsme vlastní architektonický ateliér, a když jsme se rozhodli přestěhovat na Bali, v našich profesích jsme pokračovat nechtěli. Chtěli jsme dělat pro druhé tu jedinečnou dovolenou, kterou jsme hledali po celém světě, ale nikdy nikde doopravdy nenašli nikoho, kdo by naše představy o dokonalé dovolené dokázal splnit. A že jsme projeli kus světa. A ač jsme o tomto podnikání nevěděli absolutně nic, i přes to všechno jsme si řekli, že to dokážeme… Dali jsme se do toho s vervou a předsevzetím, že s tím začneme pořádně, legálně, ale jen pro pár z Vás v každém termínu. 


Jenže, jak jsme začali, spousta lidí, které ani neznáme, proti nám začala bojovat, pomlouvat nás, kde se dalo, posílat na nás kontroly z vlády, ač to bylo úplně zbytečné. Další neustále řešili naši cenu, shazovali nás, že tu snad lidi okrádáme ač si ani nepřečetli, co v ceně je. A ten zbytek nás začal většinou nelegálně kopírovat za nižší cenu. Ono se to nelegálně, bez firmy, správných víz a placení daní a drahých poplatků dělá uřčitě o dost lehčeji… 


Abychom ukonejšili rýpaly, kvůli naší ceně, začali jsme nabízet i jen samostatné lowcost vily bez služeb, ale nepřineslo nám to vůbec žádnou radost. Tohle nejsme my, my chceme být s hosty, věnovat se jim a rozdávat svou lásku k Bali dál. Předávat klíče od vil zvládne i necvičená opice, ale my ne.


Jediný důsledek toho všeho byl, že si lidé myslí, že jsme “obrali tolik lidí, že jsme si dokázali pořídit další vily, že jinak nechápou, kde na to bereme”. To je samozřejmě úplná blbost a pro nás to byla extrémně ztrátová investice, která nás posunula jen zpátky na začátek. Má to jako vždy i tu svoji pozitivní stránku, poučili jsme se a víme, že už nesmíme ustupovat od svých snů, ať si kdo povídá co chce.




Naše sociální sítě

Poslední kapitola z našich přešlapů je pro nás asi ta nezásadnější. A hodně souvisí s tím, co jsme napsali výše. Dříve jsme to jednoduše dělali jinak. Ano máte pravdu. Psali jsme Vám 3 příspěvky denně, snažili se sdílet náš život, naše soukromí, naši lásku, naše radosti, ale i starosti, ukazovali, co všechno tu s hosty děláme. Ukazovali, že ten krásný úsměv nepřichází z toho, že se smějete druhým, ale z toho, že se sami cítíte dobře a my se tomu snažili jít naproti. A většinu z Vás to bavilo…. Postupem času jsme se začali přizpůsobovat tomu rychlému a povrchnímu způsobu života. Zveřejňujeme minimum věcí, které pro nás hodně znamenají, abychom si je ochránili před nepřejícími. Ano, nenávistných zpráv a komentářů ubylo, ale vytratily se najednou i ty pozitivní a přející komentáře. A hlavně vytratila se část nás! To, co nás dělalo vždycky tím, kým jsme.


Co si budeme nalhávat, každý chce být oblíbený, úspěšný, populární, dělá mu to radost. Každý chce vypadat hlavně dobře v očích druhých. Ale nestojí to za to, pokud to má být za každou cenu. A tak jsme začali jinak… snažili jsme si dělat srandu, protože bez srandy už budou sociální sítě doopravdy už úplně v koncích. Ale to, co nás dělá tím, kým doopravdy jsme, to jsme už nechali jen pro naše stěhováky, jen na Bali. Tedy pro ty, kteří nás podporují a mají rádi nejvíc… 

Upřímně Vám musíme říct, že dnešnímu světu absolutně nerozumíme a nechápeme ho. Proč je na světě tolik zla, tolik závisti a nenávisti. Proč se mnozí schovávají do stínu pod nereálnými jmény a hazí na síť to, čeho by nebyli v běžném životě ani schopní. Proč lidé neustále musí posuzovat druhé na základě vlastních mylných a zkratkovitých představ. Proč kvůli takovému odpadu naší společnosti ti dobří raději ustupují a nedělají nic, jen aby neměli s těmi špatnými nic společného…


Čeká nás hodně práce, ale konečně jsme otevřeli oči a víme, kde začít. Vrátit se ke svému “Já” asi nebude rychlé, naučit se znovu důvěře už vůbec ne, ale uděláme všechno pro to, abychom se znovu našli a rozdávali pozitivitu dál všem těm, kdo ji chtějí přijmout a stojí o ni. Protože naoko šťastný život má dneska kde kdo, ale jen málo z nás může přiznat sobě samým, že je jeho život plnohodnotný a naplněný.


Když se tedy vrátíme na začátek a to myšlenku “šešli jsme z cesty?”, tak už dnes víme, že se přizpůsobovat takovému tlaku je to nejhorší, co člověka může potkat. A víme, že bez podpory za tu dobrou věc od všech, kdo to cítí stejně, se to nikomu nepovede a sejde z cesty také… lhostejnost dnešního světa Vám ublíží.


Takže Vám všem, kteří chcete dělat svět okolo Vás krásnější, lepší, spravedlivější a mírumilovnější, jsme tu s Vámi… nepolevujte, nepřizpůsobujte se ostatním, jděte si pevně za svým…. jednoduše se nedejte!!!!


My se vracíme zpět a vždy Vás budeme podorovat…na světě jsou krásné jen dvě věci - láska a víra, 



…láska jak jeden k druhému, tak i k sobě samotnému


…víra v to dobré ve všech okolo nás



Děkujeme

Vaši Daniela a Radim




AD.____________________________________________________________________________________________________



HLEDÁTE DOKONALOU DOVOLENOU SE VŠÍM VŠUDY? NA MÍRU A V TAKOVÉM KOMFORTU, ŽE SI BUDETE SPÍŠ NEŽ NA HOTELU PŘIPADAT JAKO DOMA? A HLAVNĚ S NÁMI OSOBNĚ? 


Pokud hledáte dovču, kterou jinde nezažijete, plnou dobrodružství bez turistických nesmyslů. Bez ubytování v neosobním hotelu plném turistů, ale v našem privátním resortu na Bali, se zážitky a výlety v ceně, s řidičem, spa procedurami, průvodci, autem či motorkami, vlastním kinem a úžasnou zahradou, bazénem, výhledem na moře a spoustou dalšího... tak nám napište na náš facebook do zprávy či na email bali@archpacak.com a my Vám s radostí tu nejlepší dovolenou Vašeho života připravíme... a nejsou to jen krásná marketingová slova - však se mrkněte, co o nás napsali naši hosté ve svých recenzích --> https://stehujemesenabali.cz/doporuceni


VÍCE INFORMACÍ A CENY NALEZNETE ZDE: https://stehujemesenabali.cz/dovolena/

PS: pokud nejste pevně rozhodnuti, že takovou dovolenou chcete na 100%, prosím prvně si pročtete vše o našich dovolených na našem webu. Z důvodu omezeného času a jiného časového pásma odpovídáme pouze na vážné poptávky s rezervací v den, kdy si o poptávku píšete. Děkujeme mnohokrát za pochopení R.




Tagy: Bali | stehujemesenabali | Stěhujeme se na Bali | dovolená | dovolená na Bali | bali | stehujeme se na bali | dovolena | stěhujemesenabali | Stehujeme se na Bali | Stehujemesenabali | charita | stěhujeme se na bali | kniha | ebook | naše pády | sešli jsme z cesty | cesta | úspěchy a pády | nový start | restart | chyby | co dělat jinak | nevzdávat se | nikdy


Komentáře pod článek můžete přidávat přímo v odkazu na naší facebookové stránce